Role počítačů v utváření lidské ekonomiky

Počítače nezajímá, zda jim věříme nebo ne. Je to proto, že důvěra je velmi lidským zájmem. Například jedna rada, kterou často dostávám při psaní těchto článků o kryptoměně a blockchainu pro CryptoVantage, je, že musím vzít v úvahu textové rysy, které SEO algoritmy „upřednostňují“. Nyní zvažte tuto předchozí větu. Podle požadavků SEO je to příliš dlouhé. Na druhou stranu umístí klíčová slova přímo do prvního odstavce, který algoritmy upřednostňují. Z pragmatického hlediska má tato strategie pro tvorbu a distribuci obsahu naprostý smysl. Pokud však odstraníme lidskou perspektivu, algoritmy SEO jsou jen nástroji, které vykonávají funkci, pro kterou byly navrženy. Stejně tak jsou všechny počítače a algoritmy ze své podstaty nestranné. Jsou to nástroje, které jsou naprogramovány k provádění přísných výpočtů – pro nás lidské bytosti.

Jakýkoli předsudek v těchto strojích je tedy čistě odrazem předsudků lidských programátorů, kteří tyto algoritmy vytvářejí. To je jeden způsob, jak si představit význam výpočetně řízených ekonomických jevů, jako je kryptoměna a blockchain. Jejich decentralizovaný, distribuovaný rámec je klíčový pro konstrukci finančních systémů, které jsou necitlivé na lidské chyby.

Lidský mozek – přirozený počítač

Přemýšlejte o svém mozku právě teď. Přemýšlejte konkrétně o tom, že ‚myslíte‘. Tato kognitivní aktivita je celkovým výsledkem miliard neuronů v mozku, které spolu komunikují. „Myšlenka“, kterou máte, je projevem této základní biologické aktivity, která zahrnuje ohromující události přenosu dat. Elektrochemie synaptické komunikace je neuvěřitelně složitá a nakonec vychází z některých velmi základních fyzikálních zákonů. Není překvapením, že ani ty nejsofistikovanější matematické a výpočetní modely se nepřiblíží popisu nepředstavitelné složitosti neuronových sítí, které charakterizují jediný lidský mozek. Nemluvě o kolektivním chování miliard lidí, které tvoří globální společnost.

Je proto zajímavé si uvědomit, že svým způsobem jsou naše myšlenky, rozhodnutí a činy výsledkem „síťového konsensu“ mezi miliardami propojených neuronů, které dynamicky zpracovávají kognitivní data. Kolektivní výpočetní aktivita této vnitřní neurální sítě doslova určuje každý důsledek každé akce a reakce, kterou jedinec reaguje na neustále se měnící realitu. Ve filozofickém smyslu lze stejným způsobem konceptualizovat také decentralizovaný finanční systém založený na blockchainu. Jedná se o systém založený na konsensu decentralizované distribuované sítě.

Burza cenných papírů a chování rojů

Velké skupiny lidí reagují na dynamické změny v jejich prostředí a vytvářejí společný vznikající jev zvaný rojové chování. Tento jev není na rozdíl od chování rojů pozorovaných u kolonií mravenců, chovných ryb nebo majestátních reptání špačků, kde ke kolektivním operacím dochází při absenci centralizované koordinace. Svým způsobem jsou kolektivní akce lidských bytostí, vyjádřené chováním na akciových trzích, také druh roje (nebo stáda). Akciový trh je koneckonců kolektivní agregací, která ztělesňuje iracionální sklony lidské psychologie. V širším kontextu kapitalismu lze dokonce spravedlivě tvrdit, že trh je do značné míry poháněn chamtivostí a strachem. Ti, kteří z toho mají největší užitek, jsou ti, kteří vědí, jak využít této inherentní iracionality.

Z toho vyvstává otázka: co kdyby kolektivní chování trhů bylo spíše založeno na racionalitě a poháněno rozumem místo chamtivosti? Co když strasti způsobené vadami v lidském myšlení, které významně ovlivňují problémy jako „důvěra“, lze odstranit z materiální reality našich ekonomických paradigmat?

Blockchain (a případně jeho integrace se strojovým učením) má technologický potenciál, aby to umožnil. Jak jsem již zmínil v předchozím článku, počítače mohou skutečně překonat omezení kolektivních lidských chyb. Hypoteticky řečeno, co když jsou všechny lidské interakce týkající se peněz outsourcovány do neporušitelného, nedůvěryhodného, decentralizovaného a distribuovaného výpočetního rámce, jako je blockchain? Viděli bychom (alespoň hypoteticky) spravedlivější a spravedlivější rozdělení zdrojů a ekonomické síly?

Ekonomika založená na technologiích ve dvacátém prvním století

Technologičtí zrůdy jako Facebook, Amazon, Apple a Google jsou již míle napřed ve hře používání predikčních strojů na podporu svých hodnot akcií. Většina ostatních průmyslových odvětví také používá (nebo pracuje na používání) tyto výkonné výpočetní nástroje pro optimalizaci svých zdrojů, aby vyživovaly své podnikání nebo průmysl. Predikční stroje se tak stávají klíčovými nástrojovými sadami pro provoz v ekonomikách 21. století. Doslova začínají pohánět tok moderní ekonomiky prostorem a časem.

Avšak po finanční stránce těchto ohromujících pokroků jsme stále hluboce zakořeněni v tradičních ekonomických systémech. Podle zastánců kryptoměny jsou tato tradiční centralizovaná finanční paradigmata založená na fiat, jsou plná problémů, pokud jde o důvěru, diskriminaci a moc. Z tohoto důvodu je shoda v síti oslavována jako základ pro „bezrizikový“ a „důvěryhodný“ způsob provádění finančních transakcí. Nejpřesvědčivější argumenty ve prospěch decentralizovaných modelů kryptoměn založených na blockchainu jsou založeny na tomto předpokladu.

Revoluce lze pouze odložit

Zdá se mi, že aplikace blockchainu na modernizaci ekonomických systémů jednadvacátého století je více než přirozeným vývojem ekonomického vývoje. Jedná se spíše o technologicky řízené řešení základních lidských problémů, které nelze ignorovat z politických i sociálních důvodů. V tomto smyslu je bitcoin revolučním hnutím. Jedná se o experiment s aplikací technologie k překonání omezení kolektivní lidské psychiky – dimenze, která je svou povahou neuvěřitelně nepochopitelná. Skutečnost, že úspěch bitcoinu je neoddělitelně založen na konsensu sítě, dále podporuje toto optimistické tvrzení. Čím více lidí ji bude používat, tím efektivnější bude. To rozhodně zní jako hodně vychvalovaná aktualizace softwaru pro náš výpočetně zapojený globální ekonomický systém.