Má bitcoin „skutečnou hodnotu“?

Pravděpodobně jste už někdy slyšeli určité variace tohoto argumentu: bitcoin nemá žádnou „vnitřní hodnotu“ nebo tak řekni počet prominentní skeptici. Není ničím podloženo, není to opravdu praktické jako měna, nevyplácí se dividendy ani úroky (jako akcie nebo obligace) a nemá žádnou praktickou užitečnost (tj. Nemůžete ji použít k výrobě šperků). Jeho cenová historie je tedy pouze výsledkem oportunistických spekulací, kdy investoři doufají, že někde v řadě najdou „většího blázna“, který za své bitcoiny zaplatí více než oni.

Jakkoli se tento argument na první pohled může zdát přesvědčivý (alespoň u některých lidí), je založen na dvou základních nedostatcích.

První je, že stejně jako zlato mají bitcoiny neodmyslitelně určité vlastnosti, které vedly k tomu, že se o ně lidé začali zajímat. Zadruhé, opravdu neexistuje nic jako „vnitřní“ hodnota, protože hodnota je relativní a něco má hodnotu jen do té míry, do jaké si ji lidé váží.

Bitcoin nemá „žádnou skutečnou hodnotu“: velmi krátké shrnutí

Snad dva nejvýznamnější / nejznámější zastánci argumentu „bitcoin nemá žádnou skutečnou hodnotu“ jsou Nouriel „Dr Doom“ Roubini a Peter Stock broker Schiff, i když jejich sentimenty odráží centrální banky a finanční regulační orgány, mimo jiné naysayers.

I když o tom říkají různé věci a vycházejí z mírně odlišných úhlů, dobrý přehled jejich názorů byla poskytnuta v listopadu Roubini.

Zdroj: Twitter

Digitální zlato?

Roubini skvěle předpovídal propad cen nemovitostí v roce 2006, rok před tím, než hypoteční krize způsobila rizikové hypotéky, vyvolala v americké ekonomice rázové vlny. Nyní se zdá, že jeho zaměření je z velké části na bitcoiny a kryptoměny obecněji, což dokazuje, že zlomené hodiny, přestože jsou správné dvakrát denně, jsou špatné po dobu dalších 22 hodin.

Abych byl spravedlivý, není nerozumné sympatizovat s kýmkoli, kdo tvrdí, že bitcoin má menší vnitřní hodnotu než zlato nebo jiná aktiva. Určitě ji nelze použít k výrobě šperků nebo iPhony, a neplatí fixní příjem.

Problémem Roubiniho, Schiffa a dalších kritiků však je, že neříkají, že bitcoiny mají malou vnitřní hodnotu. Říká se, že to nemá žádnou vnitřní hodnotu (nebo „NULU“ v hyperbolickém, Trumpově podobném jazyce, který používá Roubini). Toto je extrémně silné (a příliš rétorické) prohlášení, které je třeba učinit, a nakonec je to falešné.

Za prvé, dokonce i samotný Roubini připustil, že bitcoin má alespoň jedno použití, čímž mu dává nějakou hodnotu větší než 0.

Zdroj: Twitter

Jinými slovy, bitcoiny mohou být užitečné při praní peněz a jiných nezákonných činnostech (jak je tomu u Silk Road a dalších nelegálních tržišť). Samozřejmě to není opravdu použití, které by se jakýkoli jedinec dodržující zákony cítil pohodlně při propagaci, ale alespoň to podkopává argument, že bitcoin má vnitřní hodnotu „NULA“.

A co víc, bitcoin má řadu vlastností, díky nimž je skutečně cenný, nebo spíše díky němu ho lidé chtějí vlastnit. V tomto ohledu se nijak neliší od zlata nebo jakéhokoli jiného cenného předmětu, který je „skutečně“ cenný pouze do té míry, že má vlastnosti, po kterých lidé touží.

Samotný Satoshi Nakamoto (nebo sám sebe) tyto vlastnosti shrnul v případě bitcoinu příspěvek Bitcointalk od srpna 2010.

Zdroj: Bitcoinové fórum

Zjednodušeně řečeno, bitcoin je „vzácný“ (protože má omezenou zásobu) a „lze jej přepravovat po komunikačním kanálu.“ Tyto dvě vlastnosti nemusí být moc, ale v kombinaci se skutečností, že „komunikační kanál“ bitcoinu (tj. Jeho blockchain) je decentralizovaný a bezpečný, poskytuje kryptoměně všechny základní vnitřní vlastnosti, které potřebuje k získání hodnoty, a za její cenu a ‘hodnota’ odtud sněhová koule.

Nakamoto ve stejném příspěvku připouští, že bitcoiny nemusí mít „vnitřní hodnotu“ v tom smyslu, jak je tento koncept obvykle chápán (v jiný příspěvek uznává, že například bitcoiny neplatí žádné dividendy). Potvrzuje však také, že má „potenciální užitečnost pro výměnu“, a že samotný nedostatek může stačit k tomu, aby byla cenná (ve smyslu přinejmenším proto, aby to někteří lidé chtěli).

“Ale kdyby na světě nebylo nic s vnitřní hodnotou, kterou by bylo možné použít jako peníze, jen vzácnou, ale bez vnitřní hodnoty, myslím, že by lidé stále něco brali,” napsal.

V zásadě, i když to „není užitečné pro žádné praktické ani okrasné účely“, díky nedostatku bitcoinu je srovnatelný se zlatem. Zlato je vyhledávaným uchovávačem hodnoty převážně jako funkce jeho nedostatek, a jeho cena vzrostla vůči americkému dolaru protože jeho nabídka je z velké části fixní (zatímco dolar není). A podobně jako bitcoiny lze tvrdit, že mnoho investorů (a centrálních bank) nyní nakupuje zlato nikoli proto, že má svou vlastní hodnotu, ale jednoduše proto, že si ho kupují jiní investoři.

Zdroj: Statista

Tento druhý bod je důležitý: vnitřní hodnota zlata (tj. Jeho užitečnost pro průmysl) mohla vést k tomu, že se ze všeho stala žádoucí komoditou, ale nyní, když se stala žádanou komoditou, je tato hodnota do značné míry irelevantní (alespoň pro investory) ).

Totéž platí o bitcoinu: jeho základní vlastnosti vedly k tomu, že se o něj lidé začali zajímat, a teď, když o něj lidé mají zájem, jeho nedostatek stačí k tomu, aby jeho cena nadále rostla.

Je to všechno relativní

Nakonec neexistuje nic jako „vnitřní hodnota“, protože hodnota je relační koncept. Něco má hodnotu, jen když si to někdo váží.

Zdroj: dictionary.com

Z tohoto důvodu můžeme říci jen to, že něco má určité vlastnosti, které jsou oceňovány lidmi nebo je pravděpodobné, že budou oceňovány lidmi. Zlato takové vlastnosti má, a tedy bitcoiny. Jeho nedostatek, decentralizace a neměnnost jsou věci, které vedly k tomu, že si to lidé vážili. A vzhledem k tomu, že stav globální ekonomiky je takový, jaký je, tyto vlastnosti stačily na to, aby se rostoucí počet lidí připojil k těm, kteří si brzy osvojili oceňování kryptoměny.